OSVČ a důchod: kolik budete mít a jak si přilepšit

Spousta živnostníků řeší daně, faktury a zálohy - ale na svůj budoucí důchod myslí málokdo. A přitom je to téma, které by měl mít na radaru každý. OSVČ totiž platí sociální pojištění z výrazně nižšího základu než zaměstnanci, a proto jim zpravidla vychází podstatně nižší starobní důchod. Není výjimkou, že živnostník, který podnikal celý život, dostane měsíční penzi o tisíce korun nižší než zaměstnanec se srovnatelnými příjmy.

V tomto článku si vysvětlíme, jak se důchod OSVČ počítá, jaké parametry ho ovlivňují, ukážeme si na konkrétních příkladech, kolik reálně můžete dostat, a především se zaměříme na to, jak si přilepšit - ať už vyššími odvody, dlouhodobým investičním produktem (DIP) nebo jinými strategiemi.

⚠️

Proč mají OSVČ nižší důchody

Hlavní příčiny nižších důchodů OSVČ:

Nižší vyměřovací základ - pojistné se platí z 55 % daňového základu (nikoliv z celých příjmů).
Platba minimálních záloh - většina OSVČ platí minimální možné zálohy, což výrazně snižuje osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu.
Optimalizace daňového základu - uplatňování vysokých výdajů snižuje daňový základ, a tím i vyměřovací základ pro pojistné.
Období vedlejší činnosti - roky, kdy OSVČ nepřesáhne rozhodnou částku a neplatí pojistné, se do důchodu nezapočítávají.

Jak se důchod v Česku počítá

Starobní důchod se skládá ze dvou složek:

Základní výměra - stejná pro všechny důchodce, v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně.
Procentní výměra - individuální, závisí na délce pojištění a výši příjmů (osobním vyměřovacím základu).

Klíčové pojmy

📊Parametry pro výpočet důchodu 2026

Osobní vyměřovací základ (OVZ)

Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno vaše průměrná měsíční "důchodová mzda" za celou kariéru. Vypočítá se z vašich ročních vyměřovacích základů za tzv. rozhodné období (zpravidla od roku 1986 do roku před přiznáním důchodu), přepočtených koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu na současnou hodnotu.

U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo zaplaceno pojistné - tedy vyměřovací základ pro sociální pojištění.

ℹ️

Proč je OVZ u OSVČ tak nízký

Zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč měsíčně má roční vyměřovací základ 600 000 Kč.

OSVČ se ziskem 50 000 Kč měsíčně (600 000 Kč ročně) má vyměřovací základ pouze 55 % z daňového základu. Pokud navíc optimalizuje výdaje tak, aby daňový základ byl co nejnižší, a platí jen minimální zálohy, roční vyměřovací základ může být i pod 235 000 Kč.

To je méně než polovina toho, co má zaměstnanec - a důchod bude úměrně nižší.

Výpočtový základ

Z osobního vyměřovacího základu se pomocí redukčních hranic vypočítá výpočtový základ:

🧮

Výpočet výpočtového základu 2026

Vzorec:

Z částky OVZ do 21 546 Kč se započte 99 %
Z částky OVZ od 21 546 do 195 868 Kč se započte 26 %
Z částky OVZ nad 195 868 Kč se započte 0 %

Příklad pro zaměstnance s OVZ 45 000 Kč:

Do 1. RH: 21 546 × 99 % = 21 331 Kč
Od 1. RH do OVZ: (45 000 − 21 546) × 26 % = 6 098 Kč
Výpočtový základ: 27 429 Kč

Příklad pro OSVČ s OVZ 18 000 Kč (minimální zálohy):

Do 1. RH: 18 000 × 99 % = 17 820 Kč
Výpočtový základ: 17 820 Kč

Procentní výměra důchodu

Procentní výměra se vypočte jako:

Procentní výměra = Výpočtový základ × 1,495 % × Počet let pojištění

🧮

Srovnání důchodu: zaměstnanec vs. OSVČ

Zaměstnanec - OVZ 45 000 Kč, 42 let pojištění:

Výpočtový základ: 27 429 Kč
Procentní výměra: 27 429 × 1,495 % × 42 = 17 214 Kč
Základní výměra: 4 900 Kč
Celkový důchod: 22 114 Kč měsíčně

OSVČ (minimální zálohy) - OVZ 18 000 Kč, 42 let pojištění:

Výpočtový základ: 17 820 Kč
Procentní výměra: 17 820 × 1,495 % × 42 = 11 187 Kč
Základní výměra: 4 900 Kč
Celkový důchod: 16 087 Kč měsíčně

Rozdíl: 6 027 Kč měsíčně, tedy přes 72 000 Kč ročně.

ℹ️

Minimální důchod

Procentní výměra nesmí být nižší než 770 Kč měsíčně. Minimální starobní důchod v roce 2026 je tedy 4 900 + 770 = 5 670 Kč měsíčně. To je částka, na kterou dosáhne každý, kdo splní podmínku doby pojištění, bez ohledu na výši příjmů.

Kolik platí OSVČ na sociálním pojištění v roce 2026

📊Zálohy na sociální pojištění OSVČ 2026

Jak minimální zálohy ovlivňují důchod

Pokud jako OSVČ na hlavní činnost platíte celý rok minimální zálohu 5 720 Kč měsíčně, váš roční vyměřovací základ je:

19 587 Kč × 12 = 234 840 Kč ročně

Pro srovnání - zaměstnanec s průměrnou mzdou 48 967 Kč měsíčně má roční vyměřovací základ:

48 967 × 12 = 587 604 Kč ročně

To je 2,5× vyšší základ, ze kterého se mu bude počítat důchod.

Důchodová reforma a její dopad na OSVČ

Od roku 2025 se postupně zavádějí změny z důchodové reformy, které se plně projeví v příštích letech:

📋Klíčové změny důchodové reformy

Snížení procenta za rok pojištění - z 1,5 % postupně na 1,495 % v roce 2026 (a dále bude klesat v dalších letech).
Snížení zápočtu do 1. redukční hranice - ze 100 % na 99 % v roce 2026, což dopadá nejvíce na lidi s nejnižšími příjmy (tedy typicky OSVČ).
Postupné zvyšování důchodového věku - pro mladší ročníky se důchodový věk zvyšuje.
Zrušení předčasných důchodů - od určitého ročníku nebude možné odejít do předčasného důchodu, pouze do "předdůchodu".

⚠️

Co to znamená pro OSVČ

Důchodová reforma dopadá na OSVČ dvojnásobně. Za prvé, snížení procenta za rok pojištění snižuje důchod všem. Za druhé, snížení zápočtu do 1. redukční hranice ze 100 % na 99 % dopadá nejvíce na ty s nejnižším OVZ - a to jsou právě OSVČ platící minimální zálohy. Je proto důležitější než kdy dříve myslet na vlastní zajištění na stáří nad rámec státního důchodu.

Jak si jako OSVČ přilepšit na důchod

Existuje několik strategií, jak zvýšit svůj budoucí důchod nebo si vytvořit finanční rezervu na stáří.

1. Platit vyšší zálohy na sociální pojištění

Nejpřímočařejší cesta - platit vyšší zálohy, než je minimum. Vyšší vyměřovací základ znamená vyšší OVZ a vyšší důchod.

🧮

Dopad vyšších záloh na důchod

Porovnání za 30 let podnikání:

| Scénář | Měsíční záloha | Roční VZ | Přibližný měsíční OVZ | Přibližný důchod | |--------|---------------|----------|----------------------|-----------------| | Minimální zálohy | 5 720 Kč | 234 840 Kč | 19 587 Kč | ~16 100 Kč | | Dvojnásobné zálohy | 11 440 Kč | 469 680 Kč | 39 140 Kč | ~19 500 Kč | | Trojnásobné zálohy | 17 160 Kč | 704 520 Kč | 58 710 Kč | ~21 200 Kč |

Rozdíl mezi minimem a trojnásobkem: cca 5 100 Kč měsíčně na důchodu, tedy 61 200 Kč ročně. Za 20 let důchodu je to 1 224 000 Kč.

Pozor: Vyšší zálohy jsou výdaj, který nelze uplatnit jako daňový náklad. Je třeba zvážit, zda se tato investice "vrátí" - a porovnat ji s alternativami (DIP, investice).

💡

Tip: Doplatek pojistného

Nemusíte platit vyšší zálohy celý rok. Můžete po podání přehledu OSVČ doplatit pojistné na vyšší vyměřovací základ za celý uplynulý rok. To vám dává flexibilitu - na konci roku víte, jaké byly vaše příjmy, a můžete se rozhodnout, zda doplatíte.

2. Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

DIP je od roku 2024 nová forma státem podporovaného spoření a investování na stáří. Jedná se o daňově zvýhodněný produkt, který může být alternativou nebo doplňkem k vyšším odvodům na sociální pojištění.

📊DIP - základní parametry

🧮

Příklad: DIP jako doplněk důchodu

Situace: OSVČ (35 let) začne investovat do DIP 4 000 Kč měsíčně (48 000 Kč ročně) do akciových fondů s průměrným ročním zhodnocením 7 %.

Za 30 let (ve věku 65 let):

Celková investice: 48 000 × 30 = 1 440 000 Kč
Přibližná hodnota portfolia (složené úročení): ~4 850 000 Kč
Daňová úspora za 30 let (při 15 %): 7 200 × 30 = 216 000 Kč

Pokud by si z naspořených 4 850 000 Kč vyplácela 20 let po 20 200 Kč měsíčně, de facto by si zdvojnásobila příjem v důchodu.

Pozor: Výnos investic není garantován. Skutečné zhodnocení může být vyšší i nižší.

ℹ️

DIP vs. penzijní spoření (doplňkové penzijní spoření)

Oba produkty nabízí daňové zvýhodnění, ale liší se:

DIP - maximální odpočet 48 000 Kč/rok, flexibilní volba investic, bez státního příspěvku.
Doplňkové penzijní spoření (DPS) - maximální odpočet 24 000 Kč/rok, státní příspěvek až 340 Kč/měsíc, omezenější investiční možnosti.

Celkový limit pro odpočet ze základu daně za produkty spoření na stáří (DPS + životní pojištění + DIP) je od roku 2024 společně 48 000 Kč ročně.

3. Doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem

Doplňkové penzijní spoření (DPS, dříve penzijní připojištění) je tradiční forma zajištění na stáří se státním příspěvkem.

📊Státní příspěvek k DPS

4. Kombinovaná strategie

Pro optimální zajištění na stáří doporučujeme kombinovat více nástrojů:

📋Optimální strategie zajištění na stáří pro OSVČ

Zvažte mírně vyšší zálohy na sociální pojištění - ne nutně maximum, ale alespoň tolik, aby váš OVZ dosáhl 1. redukční hranice (21 546 Kč měsíčně). Do této hranice se vám totiž započítává 99 % - nad ní jen 26 %.
Založte si DPS se státním příspěvkem - vkládejte alespoň 1 000 Kč měsíčně pro maximální státní příspěvek 340 Kč.
Využijte DIP pro investice - zbývající prostor do limitu 48 000 Kč ročně investujte přes DIP do diverzifikovaného portfolia.
Zvažte vlastní investice nad rámec - pokud máte vyšší příjmy, investujte i nad rámec daňově zvýhodněných produktů (ETF fondy, nemovitosti, vlastní podnikání).
Pravidelně kontrolujte informativní list důchodového pojištění - na webu ČSSZ si můžete zjistit, kolik let pojištění máte a jaký by byl váš přibližný důchod.

Důchodová kalkulačka ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení nabízí online důchodovou kalkulačku, kde si můžete orientačně spočítat svůj budoucí důchod. Kalkulačka pracuje s vašimi reálnými daty z evidence ČSSZ.

💡

Jak zjistit svůj budoucí důchod

Přihlaste se na portál ePortál ČSSZ pomocí Identity občana (BankID, MojeID, eObčanka).
Využijte důchodovou kalkulačku - systém načte vaše skutečné údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech.
Kalkulačka vám ukáže orientační výši důchodu při odchodu v řádném důchodovém věku.

Doporučujeme tuto kontrolu provádět alespoň jednou ročně, abyste měli přehled o tom, jak se váš budoucí důchod vyvíjí.

Informativní list důchodového pojištění

Na ČSSZ si můžete vyžádat tzv. informativní list důchodového pojištění (ILDP), kde najdete:

Přehled všech dob pojištění evidovaných v systému
Roční vyměřovací základy za jednotlivé roky
Orientační výpočet důchodu

Žádost můžete podat elektronicky přes ePortál ČSSZ, datovou schránkou nebo osobně na OSSZ.

Specifické situace OSVČ

OSVČ na vedlejší činnost a důchod

Pokud podnikáte jako OSVČ na vedlejší činnost a nedosáhnete rozhodné částky (117 521 Kč za rok 2026), nemusíte platit sociální pojištění. Ale pozor - takový rok se vám do důchodu nezapočítá. Pokud je vedlejší činnost pro vás dlouhodobá záležitost, zvažte dobrovolnou účast na důchodovém pojištění.

OSVČ + zaměstnání zároveň

Pokud jste zaměstnaní a zároveň podnikáte (OSVČ na vedlejší činnost), do důchodu se vám započítávají oba vyměřovací základy - ze zaměstnání i z podnikání. To je výhodné, protože máte vyšší celkový OVZ.

Přerušení podnikání a důchod

Za dobu přerušení živnosti se vám nezapočítává doba pojištění (pokud si neplatíte dobrovolné pojistné). Každý rok "výpadku" znamená nižší celkový důchod.

🧮

Příklad: Dopad 5 let přerušení na důchod

OSVČ s OVZ 20 000 Kč:

S 42 lety pojištění: 4 900 + (19 800 × 1,495 % × 42) = 4 900 + 12 433 = 17 333 Kč
S 37 lety pojištění (5 let přerušení): 4 900 + (19 800 × 1,495 % × 37) = 4 900 + 10 953 = 15 853 Kč

Rozdíl: 1 480 Kč měsíčně, tedy 17 760 Kč ročně.

Často kladené otázky (FAQ)

Od kolika let mohu jít do důchodu jako OSVČ?

Důchodový věk se řídí ročníkem narození a je stejný pro zaměstnance i OSVČ. Pro ročník 1965 je to 65 let. Aktuální důchodový věk pro svůj ročník zjistíte na webu ČSSZ.

Mohu si jako OSVČ platit dobrovolné důchodové pojištění za minulé roky?

Ne. Dobrovolné důchodové pojištění lze platit pouze do budoucna (od měsíce, kdy se přihlásíte). Nelze ho platit zpětně za roky, kdy jste nebyli pojištěni.

Ovlivní paušální daň můj důchod?

Ano. V paušální dani platíte pevně stanovenou částku na sociální pojištění, která odpovídá přibližně minimálnímu vyměřovacímu základu. To znamená, že i v paušální dani se vám bude důchod počítat z relativně nízkého základu.

Kdy se vyplatí platit víc na sociální pojištění vs. investovat do DIP?

Obecně platí: vyšší zálohy na sociální pojištění zvyšují státní důchod, ale návratnost není garantována (závisí na budoucí legislativě). DIP nabízí potenciálně vyšší výnosy, ale s investičním rizikem. Ideální je kombinace obojího.

Mohu si nechat spočítat důchod, pokud jsem podnikal v zahraničí?

Ano. Pokud jste pracovali v zemích EU, doby pojištění se sčítají. Důchod vám přizná každá země zvlášť za dobu pojištění v dané zemi. Podrobnosti řeší ČSSZ ve spolupráci se zahraničními institucemi.

Co když mám méně než 36 let pojištění?

Pokud nesplníte podmínku doby pojištění, nárok na starobní důchod vám nevznikne. Můžete se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění a chybějící roky "doplnit". O dobrovolné pojištění lze požádat na příslušné OSSZ.

Neplánujte důchod bez přehledu o financích

Výpočet budoucího důchodu, sledování vyměřovacích základů a optimalizace odvodů - to vše vyžaduje přehled o vašich financích. DokladBot vám pomůže udržet si přehled o příjmech, výdajích a odvodech po celý rok. Stačí vyfotit doklad nebo zadat údaje přes WhatsApp a DokladBot se postará o evidenci. Na konci roku pak snadno zjistíte, jaký je váš daňový základ a kolik jste skutečně odvedli na sociálním pojištění.

Začněte s DokladBot ještě dnes a mějte své finance pod kontrolou. Váš budoucí důchod vám poděkuje.

Užitečné odkazy na oficiální zdroje

Důchodová kalkulačka ČSSZ (ČSSZ)
Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (ČSSZ)
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění (ČSSZ)
Informativní list důchodového pojištění (ČSSZ)
Dlouhodobý investiční produkt - informace MF (Ministerstvo financí)
Důchodová reforma - MPSV (MPSV)

Disclaimer: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje odborné poradenství v oblasti důchodového pojištění a finančního plánování. Parametry výpočtu důchodu vycházejí z legislativy platné k 1. 1. 2026. Výnosy investičních produktů nejsou garantovány. Pro řešení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s finančním poradcem nebo přímo s ČSSZ.